Po ukončení závodní kariéry se Martin Jakš usadil na Šumavě a spolupracuje s naším klubem. Požádali jsme ho o krátký rozhovor.
Jak se dnes máš a co děláš, když jsi pověsil vrcholové lyžování na pomyslný hřebík?
MJ: Lyžování jsem ukončil na jaře ke konci lyžařské sezony. Původně jsem myslel, že se budu ve sportovním odvětví pak ještě dál pohybovat v rámci firem, které tam figurují. Nakonec ale tyto varianty padly a shodou okolností jsem se dostal úplně jinam. Koncem října na jsem nastoupil jako provozní hotelu Rankl na Horské Kvildě. Byl to poměrně velký obrat, takže si postupně zvykám. Ale mám se dobře. Děkuji za optání.
2. Víme, že žiješ na Šumavě. Máš nějaké oblíbené místo?
MJ: Na Šumavě se pohybuji zhruba od svých pěti let. Nejdříve jsem s rodiči a sourozenci žil v Železné Rudě. Potom jsem se přemístil kousek dál, do Prášil. Tam jsme s manželkou bydleli asi sedm let a nyní jsme zase o nějaký kus jihozápadně, v Borových Ladech. Každý z těchto koutů jsem si důkladně proběhal a všude se mi líbilo. Potřeboval bych se za dalších pár let posunout ještě dál k Lipnu a i tam se zase naučit lesy nazpaměť a pak bych mohl říct, že už znám celou Šumavu, jako svoje boty.
3. Běžecké lyžování tě provází celý život. Výborné výsledky, reprezentace. Vzpomeneš si ještě na své úplně první závody?
MJ: Pamatuji si na svoje první závody na sjezdovkách, protože jsem začínal kdysi jako sjezdař v lyžařském klubu v Železné Rudě. První závody na běžkách si ale nevybavuji. Musel to být ale nějaký krajský přebor někde na Hofmankách a nebo na Hojsovce, kde se dřív hodně závodilo. Určitě jsem ale nebyl na stupních vítězů.
4. Která tři slova tě napadnou, když slyšíš Šumavák (myšleno 34. ČT Šumavský skimaraton)?
MJ: Lyže, sníh a Šumava.
5. Zůčastnil jsi se někdy? Kolikrát?
MJ: Kvůli nabité sezoně jsme se takových závodů mockrát zúčastnit nemohli. Jednou mi to ale zrovna na Šumaváka vyšlo. Bylo to v roce 2012. Na ten závod si vzpomene asi každý , kdo se zúčastnil, protože se startovalo na zmrzlém sněhu v teplotách pod nulou a během závodu se oteplilo k nule a začalo hrozně sněžit. V té době se ještě tolik nesoupažilo, takže fialový klistr brzo namrzal a dělaly se bakule. Takže zážitek byl opravdu silný. Tak jak umí Šumava být.
6. Letos je již nyní do stopy Šumaváka přihlášeno více jak 1000 závodníků. Co bys jim doporučil? Na co určitě nesmí zapomenout?
MJ: To je krásná účast. Já bych všem popřál právě dobrou mázu a aby si závod a celý víkend na Šumavě užili. A zapomenout by neměli hlavně na fair play, když budou stopy takhle pěkně zaplněné.
7. Uvidíme se o víkendu na Kvildě?
MJ: V pátek se chystám se zájemci na malou vyjížďku v rámci závodního víkendu z Kvildy na Horskou a zpět, takže asi tam. Na někoho se určitě vyběhnu podívat také na průjezdu kolem Ranklu a pak hlavně na vyhlášení vítězů. Budu se těšit!
My také, děkujeme za rozhovor a podotýkáme, že svou jedinou účast na Šumavákovi přetavil Martin v roce 2012 do suverénního vítězství (jak je vidět na archivních fotografiích)